Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Očkování jako komunikační výzva: analýza argumentů a faktorů ovlivňujících jeho (ne)přijetí
Hájková, Karolína ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se zabývá negativním fenoménemodmítánívakcinace, klesajícíproočkovanostia návratu infekčních onemocnění, které jsou vakcínami preventabilní. Jedná se o mezinárodní fenomén, jenž byl v roce 2019 označen Světovou zdravotnickou organizací za jednu z deseti největších hrozeb pro veřejné zdraví. Téma odmítání a váhání v očkování je komplexní problematikou, která je ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně například mediální prostředí,geografické a finanční překážky,historické vlivy, osobní zkušenost, zdravotní gramotnost, vnímání rizik a mnoho dalších. Nepřijetí imunizačních programů je zásadní kolektivní, nikoliv individuální, problém ohrožující veřejné zdraví. Je proto nutné tyto faktory zmapovat faktory a doplnit argumenty proti očkování, které jeho přijetí brání. V práci je obsaženo stručné shrnutí historie odmítání vakcinace, zpracování obsáhlého souboru faktorů ovlivňujících přijímání očkování, zanalyzování a kategorizace vybraných argumentů proti vakcinaci a v neposlední řadě shrnutí poznatků pro tvorbu strategií pro přijetí imunizačních programů.
Fake news - fenomén nejen dnešní doby
Říha, Vladislav ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Práce je podkladem a praktickým vodítkem pro základní orientaci učitelů v problematice tématu. Předkládá různé formy a příklady dezinformací v historickém a politickém kontextu. Historie falešných zpráv se datuje několik století nazpět. Doprovázejí lidstvo od dob před vynálezem knihtisku až po současnost. Pedagogům i studentům umožní lépe si představit, v jakých situacích se lidstvo s fake news setkávalo v minulosti i v nedávné době. Znalost či alespoň povědomí o fungování jednotlivých informačních zdrojů a o tom, jakými prostředky mohou své uživatele a odběratele ovlivňovat, umožní pedagogům zorientovat se v dané problematice s ohledem na moderní informační zdroje. Konkrétní případy spojené s prostředím mystifikací veřejnosti učitelům pomohou uvědomit si, že informace z médií by neměly být jen slepě přijímány a šířeny dál, ale podrobeny kritickému uvažování o jejich věrohodnosti. Aby pedagogové mohli tento poznatek předávat studentům v rámci občanské nauky, měli by nejdříve sami pochopit, jak falešné zprávy poznat a v jakém prostředí nebo pomocí jakých mechanismů dezinformace ovlivňují veřejné mínění. Na základě nestandardizovaného veřejného dotazníku se zjišťuje, jak žáci hodnotí svoji schopnost rozeznat dezinformace v mediálním sdělení. S vybraným vzorkem žáků budou vedeny skupinové rozhovory...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.